« Úvod | Hurá za Tutanchámonem ... »

TOKIO,NĚMECKO A JÁ



ANEB-KONCERT BEZ PLAKÁTŮ

Můj nový zážitek kulturně,mezinárodního charakteru ,který popíši je starý dva dny.. :)
Zcela dobrovolně jsem se totiž zúčastnila koncertu v Německém Dortmundu skupiny mé oblíbené dcery,či oblíbené skupiny mé dcery 
TOKIO HOTEL ,myslím že i ne-fanoušci vědí o jakou hudební skupinu jde 
Původně jsem se měla zúčastnit jen jako sponzor a financovat lístek,dopravu,eura,svačinu a baterky do foťáku…leč ouha,den před odjezdem mi má dcera s vyděšeným výrazem sdělila,že jim VYBUCHL odvoz…výraz její tváře se podobal vědci,kterému ukradli vzoreček na elixír NESMRTELNOSTI !!!
Já se nedivila,vím co měla s tím starostí a kolik večerů ladila detaily na odvoz po icq a jiných komunikačních prostředcích.Ona a dvě kamarádky,které patří mezi skalní fanynky se ale nevzdaly a rozhodly se zpříjemnit rodičům život a hodit tak odpovědnost za jejich „štěstí“ na ně.Po zjištění,že jsem tento konkurz vyhrála  jsem se jala akce a nominovala se tak na VEDOUCÍHO ZÁJEZDU chybělo mi málo – auto… a řidiče k tomu autu,který bude ochotný jet 700km se třemi puberťačkami a mou maličkostí tam a po koncertě zase hned zpět…. Potomkovi se psíma očima, který ve mně hledal záchranu,protože tohle byla poslední šance jak letos vidět naživo BILLA !!! JSEM ŘEKLA „Neboj něco vymyslím“ a od té chvíle nebylo návratu zpět.
Pátek 13 datum jak stvořené k hororu 
Nejdřív jsem oslovila známé zdroje,ale ouha většina se musela ulívat v pracovním procesu  Nezbylo mi než oslovit pomocí rychloinzerátu někoho cizího…mno ujalo se to,na internetu je možné vše,ozvalo se několik lidí,tedy mužů-asi polovina si myslela ,že je to zástěrka,že se hodlám jen seznámit neotřelým způsobem,což bylo opravdu to poslední na co jsem měla náladu a myšlenky.
Další asi tři lidičky mi slíbili že se ozvou během dne.Ozval se jen jeden –nemohl jet.Malinko mi už cukalo v oku,bylo už odpoledne a já rozplánovala odjezd nejpozději na páteční ráno…vysvětlovala jsem tolika neznámým lidem v jaké jsem situaci a co potřebuji,že operátorka telefonické linky,by mi mohla závidět mou výmluvnost 
V momentě kdy jsem dělala finanční rozbor mi zacukalo i v brýlích ..ale má dcera mi na kolenou slíbila že až do konce roku nic nebude chtít a bude se skrovně živit kořínky rostlin,chodit pěšky,odívat se v sekáči,obouvat u vietnamců ,sprchovat za deště a svítit svíčkami 
Jasně že je to kec 
Později odpoledne jsem vyeliminovala zbytek možných řidičů a domluvila se s klukem,který se zdál být seriozní a odvážný absolvovat můj plán.
Výměna tel. čísel,upřesnění času,podmínek.To samé má dcera s kamarádkami-jedna z Ml.Boleslavi-druhá z Liberce-seznámení a následný odjezd v pátek ráno v 8.30 z Dejvic.
Nevím jestli se mám vůbec zmínit o tom co se mi zdálo noc před odjezdem  ale jo.. já to tady statečně napíšu. Věšela jsem u Karla Gotta záclony a pod závěsem byl vrah…měl černé lakované pologotky,tedy polobotky..vrhnul se na mě s mapou v ruce,padli jsme na koš nevyžehleného prádla obyvatel Bertramky,padali jsme ze schodů a já ho malinko cestou začala škrtit..najednou se vyfoukl..jako ta paní na dece v reklamě na fernet 
To vědomí,že jedu s někým koho neznám,někam do tramtárie a strávím tak 24h s možná masovým vrahem,pedofilem,nekrofilem či jiným úchylem mě děsilo !!! Podvědomí je bestie-děsilo mě to jen ve snu-v reálu jsem ráno vstala v 5h začala sprchou-i nadšení mé dcery ze mě spláchlo zbytek strachu,a my se sbalily udělaly kocourovi zásobu jídla a vyrazily na vlak…

Po cestě jsem si všimla jak to mojí dceři sluší  měla čerstvě nabarvené vlasy načerno,s červenou patkou..musím se pochlubit,že to byla má práce,a to ještě ve večerních hodinách.
Nemohu opominout ani výměnu pearcingu v oblasti obličeje vlevo nad rtem..Safra ,ten původní ne a ne povolit,odhodlaně jsem tedy zamířila do bedničky s nářadím a našla kleště,pinzetu a odkudsi vytáhla i gumové rukavice,aby to bylo sterilní  přeci nenechám své zlatíčko jet do „rajchu“ se starým pearcingem a nazvavši se sestrou doktora Mengeleho jala jsem se operace  po vyzkoušení několika nástrojů,jsem trpělivě vysvětlila své slintající dceři,aby se nehýbala a statečně otevřela tu hubu!!! Podařilo se..
Na řadě byly umělé nehty lepené vteřinovým lepidlem..jinak to prý nedrží,reagovala dcerka na moje zvedlé obočí.Nehty byly vkusně nalakovány černým lakem..sem tam ozdobené chlupem z kocoura ,či jiným abstraktním obtiskem volně ležícího materiálu.Vrstva make-upu,černé linky,boty které měla půjčené od jiné fanynky protože byly origoš Tokiohotel a kůůl..tedy COOL  (jen o dvě čísla větší),černé kalhoty,nové tričko,mikina s lebkami,černá kabelka..hmmm pěkný,na koncert pěkný,ale v 6h ráno po nás koukali dost divně  páč její mutera si jela po svém-oblečena do oblíbené,zelenočerné kombinace… ještě stále doufajíc,že třeba ten volný lístek prodám,a místo aktivní účasti se projdu po Dortmundských pamětihodnostech…
Jak naivní…ale nebudu předbíhat .
Dorazily jsme do Prahy v pohodě,skákly do BILLY pro sváču,pití,baterky a já kafe.Po telefonu jsme si s řidičem Radkem jak se jmenoval,potvrzovali smskami,že to není fantazie ale skutečnost  Pak mi pípla sms že on už je na místě,udělalo se mi malinko ouzko,samozřejmě,že jsem to na sobě nedala znát-hrát já umím dokonale,jen stálé angažmá mi chybí  S dcerou jsem se blížila k autu..byl v něm už zpovzdálí celkem sympatický majitel.Vystoupil a vzájemně jsme se představili  Míša si půjčila můj mobil-neb chuděra nemá credit ,ale má zase polepený pokoj plakátama od stropu až dolu  a šla naproti kamarádkám.
Radek byl pohledný, mladý ,usměvavý muž a voněl  pocit z noční můry byl pryč a jen jsem se podvědomě usmála sekvenci válení se po schodech-jeho bych zřejmě nepřeprala,páč měl velmi…ale velmi vypracovaná ramena,možná bych jen hledala ten ventil na to vyfouknutí jinde než na krku  V momentě kdy mi sdělil ,že se nemusím bát ,že je policajt,jsem se uvolnila dokonale a opravdu k němu pojala důvěru,tudíž i konverzace začala plynout uvolněně,skoro jakoby se sešli dva známí,jen po delší době.Vyzařoval z něho klid ,pohoda a ochrana-tedy ve smyslu policejním  děvčata si dala na čas a my spolu strávili asi 20min u auta a probrali kdeco.
Nakonec jsme se seznámili všichni-nandali batožinu s vlajkami a jinými fanynkovskými potřebami do kufru a vyrazili ještě k poště,kde jsem natankovala já finance,ale co bylo super,na Pražské poště byl automat na kafe  oni asi věděli že ho budu potřebovat…jak milé,díky primátore ,díky 

Vyjeli jsme směr DORTMUND 

Nebudu popisovat celou jízdu,jen se zmíním,že se jelo bezpečně,předpisově a podle hlasu pána z krabičky  on nás občas odrovnal-např.když řekl „ ZMĚNA SMĚRU JÍZDY PO 250 km“ tudíž pro řidiče fakt odvaz držet se volantu,řešili jsme to nenucenou konverzací,hudbou,a já dokonce hodila do placu i několik vtipů  a skutečně se mi podařilo Radka rozesmát.Po pár zdravotních přestávkách na benzinách. Jsme se ocitli v Dortmundu.



Napětí na zadních sedadlech houstlo jak domácí povidla-děvčata se jala zkrášlovacích prostředků za jízdy a občasné „auvajs,kurňa,dopr…“ značilo možné vypíchnutí oka tužkou na oči,či možnost syndromu Jana Žižky pomocí řasenky 
Pak padla poslední věta z krabičky…“ JSTE U CÍLE „ ještě jsem čekala až boxmen řekne ať vylezeme a tahnem už na ten koncert  ale nic.
S Radkem jsme si dohodli že ho pak prozvoníme a urychleně opustili vozidlo….už jen z dálky vypadala hala nařachle,nebylo kde projít,natož zaparkovat…holky se chytly za ruce a já v duchu za hlavu-už jsem ani vteřinu nepřemýšlela o tom ,že bych je tam pustila samotné.
Přehlídka fanynek začala…a co mě překvapilo –našlo se i pár fanoušků ..božínku.
Jak popsat tu frontu-možná rok 1975-přivezli banány-asi tak 10x dlouhá fronta-ulička obehnaná zábranami,ochranka,pořadatelé,zmatek,občasné jeky či sekvence písní..
.Velmi nenuceně a drze jsme šly hrdě až dopředu podél koridoru,obhlédnout situaci a případně nenáááápadně předběhnout.Také jsem si všimla,že nevyhraji cenu o nejstarší účastnici koncertu-což mě potěšilo..
Malinko mi to připomínalo Rio de Janero tolik barev,kostýmů,šminků.a účesů.Potkali jsme několik dvojníků chlapců z kapely a jak řekla Míša –byly fakt HUSTÝ 
18.30 DORTMUND sportovní hala
Fronta se pohla,což znamenalo,že začali pouštět.Dle programu se mělo začít hrát za hodinu-dle lidí, jsem to viděla tak koncem měsíce.Začal chaos-fanynky stanující již 14 dní před halou si chránili území jako za 2světový  vůkol se povalovaly spacáky,různé folie na zateplení těl,deštníky,plyšáci,odpadky,podpatky a od nich torza bot,láhve od všeho možného ,možná i nemožného.
Zkusily jsme první atak za zábrany..ale ouha,jedna dospělá němkyně holky vychmátla a strhla tak na nás pozornost-mrcha ošklivá  Už to vypadalo ,že holky dostanou po papule,tak jsem se tam rychle přesunula a němkyně sklapla…
Děvčata takhle to nepůjde,šeptla jsem do vřavy –jdeme krapet dál.
Holky byly smutný,že nebudou mít dobrý místa-ale měly sebou mě 
Počkala jsem až se fronta hnula a vyhlídla si skupinu malých,hubených fanynek bez rodičovského dozoru  pak jen vteřina-odtáhla jsem zábranu,strčila do těch třech trdel před sebou a sykla „Neotáčejte se“ Otočila jsem se sama-a jediným českým pohledem statné ženy,ucpala těm diblíkům pusu..pak už to byla brnkačka  holky skákaly radostí a má dcera se zdála být mikrovteřinu hrdá na svou matku 
Byly jsme uvnitř-já vklídku navštívila wc slečny ale ne,i přesto že dvě hodiny předtím se jim chtělo  Pak jsem vstoupila taky-obrovská,nádherná hala se zaplňovala rychle,leč my měly lístky na stání-ale ne k podiu-zase nás dělilo zábradlí…tssss to si pomohly-holky napodobily můj tah před halou a protože ochranka nestíhala kontrolovat lístky-přifařily se k větší skupině a vlítly do prostor k podiu  bylo tam husto-já to pozorovala od plůtku s jinými rodiči…neuvěřitelná davová psychóza sílila,když osvětlovač prvně rozsvítil světla na postranní obrovské obrazovky,bylo mi jasné že oddělení ORL mne zřejmě nemine…takovej řev a hukot jsem nezažila-a to nebylo ještě zdaleka plno.
Občas jsem zahlídla červenou patku mé dcery a ujistila se tak,že ještě neomdlela,svírala foťák,vlajku,a močový měchýř  ale šťastná-byly od podia fakt kousek.
20.15 DORTMUND sportovní hala uvnitř 
Show začala…tlukot srdce,publikum šílelo,opona se svezla k zemi odshora( působivé) záblesk světel a a a a .. pak už jen šílený jekot-TOKIO na scéně 
Kluci to rozjeli-jsou fakt dobří,a pro jejich publikum jsou bozi.Po druhé písničce mi cvaklo,že tady se netleská-tady se řve.Já i ostatní dohlížející rodiče jsme znali hity a když už jsme tušili konec ,vylítli nám ruce k uším a se smíchem jsme se postupně sjednotili v mezinárodní skupinku 
Část kdy kluci zpívali jako při akusťáku-byla skvělá,Bill se stihl i převléct,možná i přeláknout svůj mango účes.
Kolem 22h koncert končil,rozházeli se do publika ručníky,láhve od pití,paličky od bubnů
( mimochodem i já už mám svého oblíbence-ano je to Gustav-bicí  )
Posbírala jsem tu smečku-jedna omdlela,druhá se poprala o ručník-ale neměly se soupeřkou nůžky,tak jim ručník ochranka zabavila  to mě fakt pobavilo. A má dcerka omdlelá jen napůl-zato emočně na pokraji zhroucení,od slzí rozmazané oči… žíznivé,unavené a bez šance dostat se v hale na wc.
Vzduch nás probral a hbitě jsme vyrazily na předem domluvené místo,ale malinko jsme měli problém se s Radkem vzájemně najít-nakonec to ale klaplo  A pán z krabičky zase dostal slovo.
Na všech byla znát únava,proto se ze zadu za chvíli začalo ozývat naše chrápající komando  snažila jsem se nespat a dělat řidiči solidárně společnost,proto jsem navrhla osvědčenou hru-slovní fotbal 
.Asi po 80km jsme si to ztížili,a rozhodli se, že slova,na sebe musí navazovat nejen posledním písmenkem,ale i tématicky  zajímavé to začalo být od slova erekce,ejakulace,erotika, ….nebo série orgasmus,syfilis,semeno,orál  tak neuvěřitelně jsme se nasmáli že jsme si to ještě na dalších 100km ztížili a hráli na poslední koncová dvě písmena- kapr,prdel,eldorádo,domino…atd 
Po zastávce a protáhnutí bolavých údů,jsme dali pauzu a schrupli si na 30min.všichni.K ránu jsme překročili hranice a můj zblblý mobil konečně našel svého operátora  jasně že jsem neměla aktivní roaming.Pak už následoval příjezd k vlaku,mávání a loučení a rychle domů.Bože ta slast sprchy,horkého čaje,snídaně a hups kolem 10h jsme zalehly,kdyby mě dcera večer nevzbudila-mohla jsem trhnout rekord 
Ještě jsem zkontrolovala,zda dorazil zbytek posádky vpořádku domu a blaženě opět vytuhla .
Ale konstatuji,že to stálo za to!!!  ŠAJZE 



17.06.2008 10:13:26 | Autor: LENKA | stálý odkaz

Komentáře

1 komentářů:
  • 21.03. 13:33, iki

    jsi opravdu odvážná školačka, díky za skvělý zážitek, moc jsem se pobavila :o)


přidat komentář
<< úvod

TXT.cz
HLEDAT | UPOZORNIT
Vytvořit blog | Přihlásit se